Upozornění: Používáte zastaralý prohlížeč. Prosím změňte Váš prohlížeč za novější, jako je Chrome, Firefox nebo Microsoft Edge.

Druhé čtvrtletí letošního roku přineslo rekordní zvyšování sektorového rizika. ČR nevyjímaje

3. srpna 2020

V důsledku zhoršení hospodářského výhledu způsobeného pandemií koronaviru byl v druhém čtvrtletí zaznamenánm rekordní počet snižování hodnocení ratingu sektorových rizik. Celkově byly známky sníženy v globálním celosvětovém hodnocení jednotlivých zemí ve 325 případech. Snižování ratingu se tak nevyhnulo ani ČR, která zhoršené hodnocení obdržela v sektorech textilu, výroby a velkoobchodu s vybavením pro domácnosti, strojírenství, automobilovém průmyslu, dopravy, stavebnictví i kovů.

Ve všech výše jmenovaných sektorových odvětvích ČR zaznamenala zhoršení známky z Medium (náznaky oslabení, možné zpomalení) na Sensitive (strukturní nedostatky, nepříznivá predikce). Výrazně byl karanténními opatřeními zasažen textilní průmysl, kde je návrat k normálu zatím v nedohlednu. Poklesem zakázek trpí rovněž textilní segment navázaný na automobilovou výrobu a prakticky jediným textilním segmentem, který v druhém čtvrtletí dokázal v období pandemie prosperovat, byli producenti textilních ochranných prostředků a masek. Celosvětově se očekává oživení sektoru až v roce 2021, a to o 15 %.

Covid 19 přerušil také výrobu a velkoobchod s vybavením pro domácnosti, což způsobilo pokles tržeb s přímým dopadem na ziskovost a likviditu českých firem v sektoru. Zhoršující se ekonomická situace českých domácností bude mít přímou souvislost s odkladem spotřeby, proto oživení odvětví na úroveň před nástupem pandemie bude zdlouhavé. Globálně se předpokládá, že tržby zůstanou pod svou úrovní až do roku 2022, a to i při postupném oživování růstu HDP v jednotlivých zemích. Podobně je na tom v ČR také strojírenství – podle vyjádření Ivy Paluskové, Country manažera Euler Hermes ČR, je pro exportně orientovanou ekonomiku květnový pokles vývozu o -29, 8 % bezprecedentní v novodobých dějinách a na strojírenský obor bude mít zásadní vliv. Celosvětově je strojírenství ovlivněno přerušením dodavatelských řetězců v důsledku závislosti na Číně, která je jakožto hlavní výrobce komponentů krizí výrazně zasažena.

Pokud se podíváme na český automobilový průmysl, zvýšené rizikové hodnocení bylo možné konstatovat již v prvním čtvrtletí letošního roku. Především šlo o dodávku komponentů pro automobilový průmysl. Dočasné zastavení výroby u hlavních výrobců automobilů se logicky přeneslo i na dodavatelské řetězce. Počty nových registrací na klíčových odběratelských trzích klesají, spotřebitelé nákup nových vozů odkládají a on-line prodeje přirozeně nemohou vykompenzovat prodeje klasické.

Není překvapivé, že významný objemový pokles v souvislosti s omezením mezinárodních obchodních aktivit zaznamenal také český dopravní sektor. Podle Ivy Paluskové mají celková nepříznivá očekávání v sektoru návaznost především na nižší poptávku, na omezování volného pohybu osob a celkově mezinárodního obchodu. Například zpomalení výroby automobilů výrazně zasáhlo oblast nákladní a železniční dopravy v důsledku snížené poptávky po přepravě materiálů a surovin. Negativní faktory se budou promítat do nižších tržeb dopravních firem, do jejich schopnosti krýt fixní i variabilní náklady, stejně tak jako do zvýšeného počtu případů platební neschopnosti. Přepravní společnosti jsou nyní pod zvýšeným tlakem ohledně vlastní finanční likvidity.

Omezování volného pohybu osob se negativně projevilo také v sektoru stavebnictví – primárním projevem bylo přerušení staveb z důvodu absence pracovní síly a s tím související zpožďování projektů či odstávky celých staveb. Očekává se, že stavební výroba v ČR poklesne následkem nadcházející makroekonomické recese, která zdůrazní zranitelnost sektoru z hlediska nedostatku likvidity, zhoršené platební morálky a nárůstu insolvencí. Současný senzitivní charakter stavebního odvětví či automobilového průmyslu bude mít přímý dopad také na sektor s kovy, který aktuálně v ČR registruje pokles poptávky o minimálně 30 %. Vývoj je nejistý a závisí na délce pokračování koronavirové krize a následné, alespoň částečné, stabilizaci trhu. Prognózy analytiků předpokládají, že se nedostatek poptávky překlopí do nižších tržeb a nedostatečné ziskovosti. Vysoké zásoby budou vytvářet tlak na ceny, likvidita firem bude napjatá a celkově se zhorší charakter platební morálky v sektoru.