Warning: You are using an outdated Browser, Please switch to a more modern browser such as Chrome, Firefox or Microsoft Edge.

Evropský zákazník v centru zájmu: soukromá spotřeba bude klíčová pro uzdravení ekonomik

V první polovině roku se spotřebitelé drželi zkrátka a jejich úsporné chování překonalo dokonce období velké finanční krize nebo dluhové krize v eurozóně. Avšak bez významného obratu v osobní spotřebě budou vyhlídky na hospodářské oživení mlhavé. Od okamžiku, kdy vlády jednotlivých států na jaře postupně začaly uvolňovat plošná karanténní opatření, způsobilo zvýšení maloobchodních prodejů, kopírujících křivku písmene V, vlnu nadšení. Nicméně pouze dočasně – bezprostředně po krizi křivka V nepřináší automaticky oživení maloobchodu v osobní spotřebitelské sféře. A to především ze tří důvodů.

Prvním důvodem je to, že se maloobchodní prodej nerovná osobní spotřebě. Ve skutečnosti nejsou maloobchodní prodeje správným ukazatelem konzumního chování spotřebitelů. Činí pouze okolo
45 % osobní spotřeby, zbytek tvoří především náklady spojené s bydlením a služby. Právě ty (přibližně 25 %) budou v současné krizi nepoměrně více zasaženy, protože „sociální výdaje“ čeká další pokles z důvodu přetrvávajících obav z nákazy. Lepším měřítkem pro vyhlídky osobní spotřeby je proto důvěra spotřebitelů, která se však stále nachází v úpadku, pod dlouhodobým průměrem napříč všemi evropskými ekonomikami. Řada spotřebitelů navíc začala výrazně šetřit.  

Dále, výrazné oživení maloobchodu podpořila zvýšená poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby, která však pravděpodobně nebude déle přetrvávat. Například bytové vybavení a zboží určené pro rekreaci
a kulturu dokázalo ve druhém čtvrtletí krizi odolat, protože spotřebitelé v povinné karanténě více utráceli za zvelebování domácností a zahrad, případně za vybavení domácí kanceláře. Výdaje za tento typ zboží však úzce souvisí s aktuálním ekonomickým cyklem, a je proto nepravděpodobné, že zůstane imunní vůči poklesu způsobenému pandemií i nadále. Tento předpoklad se projeví především
v případě, že nezaměstnanost v příštích měsících dále poroste z důvodu postupného ukončování systémů podpor příjmů, a očekává se také nárůst insolvence. Ve skutečnosti je načase připustit, že
i bez nástupu druhé nákazové vlny koronaviru se spotřebitelská křivka ve tvaru písmene V ukáže být 
v maloobchodním prodeji pouze první částí oživující ekonomické křivky ve tvaru W.

Podle Ivy Paluskové, Country manažerky společnosti Euler Hermes ČR, výhled na zlepšení kondice evropských ekonomik v kontextu těchto zjištění naznačuje velmi rozdílné vyhlídky na ozdravení ekonomik v celé Evropě. „Co se týče dopadu na firmy, bude oživení aktivity pozorované v mnoha sektorech motivovaných spotřebou pravděpodobně krátkodobé. Zejména maloobchodníci by neměli očekávat plnohodnotné a udržitelné oživení prodejů. Maloobchodní nárůst po uvolnění karanténních opatření se do jisté míry jeví pouze jako dohánění ztraceného času v konzumním chování spotřebitelů, který ztratili v průběhu celostátních karantén. Efekt zvýšených tržeb se však bude pozvolna vytrácet s tím, jak spotřebitelé začnou pociťovat rostoucí nezaměstnanost. V mezičase budou muset ziskové marže nadále odolávat cenovým tlakům a dodatečným nákladům spojeným s provozováním obchodů uprostřed velké sanitární krize,“ komentuje situaci Iva Palusková.

A do třetice nezapomínejme ani na specifický spotřebitelský protivítr, který způsobila právě pandemie. Vedle již výše zmíněné cykličnosti zboží dlouhodobé spotřeby jsou to také oděvy a obuv, jejichž prodeje jsou vlivem koronaviru v útlumu. Přetrvávající obavy spotřebitelů z nákazy budou nadále vystavovat obrovskému tlaku další složky spotřebního řetězce. Citlivé výdaje spojené s koronavirem se promítají do „sociálních výdajů” konzumentů, a proto zahrnují dopravu, restaurace i hotely, rekreační a kulturní služby. Tyto zranitelné složky představují téměř čtvrtinu (23 %) z celkové osobní spotřeby
v eurozóně. Návrat k předkrizovým modelům výdajů bude proto záviset na dostupnosti a hromadné distribuci vakcíny.

Maximální pokles soukromé spotřeby v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí

Zdroje: Refinitiv, Allianz Research
*Forecast pro první polovinu roku 2020

Důvěra spotřebitelů v eurozóně – úspory v současnosti (modře) vs. úspory v příštích 12 měsících (červeně)

Zdroje: Refinitiv, Allianz Research