Upozornění: Používáte zastaralý prohlížeč. Prosím změňte Váš prohlížeč za novější, jako je Chrome, Firefox nebo Microsoft Edge.

Lze říci, že na střednědobém horizontu je české stavebnictví v dobré kondici. Především díky silným infrastrukturním rezervám, stimulačnímu efektu nových ekologických standardů na vyspělých trzích a vysokému tempu růstu urbanizace. Přesto však analytici očekávají zpomalení sektoru. Odhady předpokládají, že v letošním roce stavebnictví poroste o 1,7 %, v dalším roce potom pouze o 0,5 %.

Rezidenční výstavba je jedním z faktorů, který se nepochybně na vývoji situace podílí. Odráží se v ní neschopnost vyhovět současné poptávce. Přestože vysoký zájem o bydlení v novém částečně zbrzdila opatření ČNB, která systematicky omezovala poskytování úvěrů, nabídka nových bytů současnou poptávku stále nedokáže pokrýt. Především ve velkých městech jde o jednu z příčin šponující ceny rezidenčního bydlení, které udržují svou dynamiku a meziročně rostou okolo 10 %. Výstavbu v ČR tradičně komplikuje také extrémně zdlouhavý povolovací proces pro nové stavby.

V porovnání s rezidenční výstavbou je na tom o poznání lépe segment industriálních staveb. Průměrný roční nárůst za tříleté období (od roku 2018 – 2021) je odhadován na 7 %. Toto číslo je dáno především širokým spektrem plánovaných infrastrukturních projektů (koridory, industriální parky či nabíjecí stanice), které jsou často financovány z veřejných rozpočtů. Růst objemu veřejných investic ze státního rozpočtu i z evropských fondů je letos meziročně v ČR naplánován na 20 %.

Podle Nikoly Hoffmanna, ředitele divize Rigips skupiny Saint-Gobain, je však do celkového výkonu stavebnictví nutné zahrnout nejenom novou výstavbu, ale také rekonstrukce, které se na něm podílejí téměř třetinou. „Divize Rigips dodává svá řešení z velké části právě na tento trh, který je dlouhodobě stabilní a nepodléhá výkyvům jako například inženýrské stavby, které jsou ovlivněny státními investicemi. Na rekonstrukce navíc nemá vliv ani komplikovaný povolovací proces. Očekávám, že z dlouhodobé perspektivy se v tomto směru nic nezmění.“ Navzdory zpomalujícímu tempu růstu stavebního sektoru by však podle odhadů měl letošní rok přinést růst tržeb (až o 3,6 %). Částečně jej ale budou vyrovnávat vyšší ceny za stavební materiál. „Vývoj ceny stavebních materiálů kopíruje objem poptávky a možnosti kapacit dodavatelů tuto poptávku uspokojit. Po velmi hektickém roce 2018, kdy byl některých materiálů nedostatek, a jejich ceny tak šly nahoru i o desítky procent, došlo v loňském roce k vyrovnání poptávky s nabídkou, a některé materiály dokonce zlevnily. S ohledem na vývoj trhu
a na znalost kapacit tuzemských výrobců předpokládám, že ke zdražení v letošním roce dojde výhradně z důvodu nutnosti pokrytí zvyšujících se nákladů na suroviny, dopravu, energie a také mzdy. Může to znamenat zvýšení cen ve výši 5 – 10 %
, komentuje Nikola Hoffman současný stav.

Současně potvrzuje také další neduh stavebního sektoru – dlouhodobý nedostatek kvalifikované pracovní síly, jehož  prvopočátek lze mapovat do roku 2008, kdy nastala ve stavebnictví krize. Odvětví opustilo mnoho pracovníků a aktuálně obor nedokáže nabídnout takové podmínky, které by motivovaly zbývající hrstku zájemců, která je na pracovním trhu volná. K řešení nepřispívá ani skutečnost, že úroveň mezd ve stavebnictví je stále podprůměrná. Studie CEEC research uvádí, že tento problém řeší až 64 % českých stavebních firem zaměstnáváním dělníků ze zahraničí, kteří tvoří v průměru 16 % zaměstnanců společnosti.

 

Celkový výkon stavebního sektoru (změny v % v reálném čase); modrá křivka zobrazuje ČR, oranžová země V4. Zdroje: CEEC Research, Euroconstruc

Citované zdroje:

CEEC Research, 2020: Kvartální Analýza Českého Stavebnictví – Q4/2019 (https://www.ceec.eu/research/)