Upozornění: Používáte zastaralý prohlížeč. Prosím změňte Váš prohlížeč za novější, jako je Chrome, Firefox nebo Microsoft Edge.

Vakcína jako hlavní motor globálního ekonomického růstu v druhé polovině roku

Vakcína proti onemocnění covid-19 se stala hlavní hnací silou globálního růstu v roce 2021. Nicméně občasný ekonomický protivítr a kompletní ozdravení ekonomiky, se kterým se počítá až v roce 2022, budou příčinnou vzniku přechodových rizik. Jízda jako na horské dráze, která následovala po prudkém oživení ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí, pokračovala i na přelomu roku 2020/2021.

Rostoucí počty nově zaznamenaných případů nákazy a další série národních lockdownů vedly ke konci posledního kvartálu roku 2020 k poklesu globální ekonomické aktivity. Ta v posledním čtvrtletí zpomalila na + 0,1 % q/q oproti + 7,3 % q/q ze třetího čtvrtletí loňského roku. Dvě vlny ekonomických propadů v Evropě společně s citelným zpomalením trhu ve Spojených státech jsou předpokladem markantního propadu těsně před zlepšením celé situace. Aktuální pokrok ve vývoji vakcíny vedl analytiky Euler Hermes ke korekci prognózy růstu globální ekonomiky pro rok 2021 na + 4,6 % (+0,2 procentního bodu) a na +3, 8 % pro rok 2022. Důkladným prověřením ekonomické reality se potom může stát rok 2023, kdy lze výhledově předpokládat, že se jednotlivé státy budou pomalu navracet k potenciálnímu růstu a ukáže se, které společnosti dokázaly v krizi zachytit příležitost a využít ji ve svůj prospěch.

Čilý ekonomický růst ve znamení vakcinace

Navzdory určitým obtížím v zásobovacím řetězci spojených s produkcí a distribucí vakcíny se zdá, že riziko omezené výrobní kapacity očkovací látky je, alespoň co týče vyspělých ekonomik, poměrně nízké. Řada států již objednala dostatečné množství vakcín, které bude stačit k vytvoření tzv. kolektivní imunity.

Objednávky dávek vakcíny – množství nutné pro vytvoření kolektivní imunity (v milionech)
Figure 2 – Vaccine orders sufficient for herd immunity (in million doses)
Zdroj: Company data, WHO, Euler Hermes, Allianz Research
Rozvojové trhy: 1. kolo objednávek vakcíny X potřebné množství
Figure 3 - Emerging Markets: vaccine orders (1 shot) vs. doses needed
Zdroj: Duke University, Světová banka, Allianz Research

Poněkud problematická může být také poptávka po vakcinaci (tzv. vakcinační skepticismus), která se liší v závislosti na stupni všeobecné akceptace očkování v jednotlivých zemích. To, jak se státy vypořádají s divergentními postoji k vakcinaci ve své populaci, bude hrát klíčovou roli při dosahování kolektivní imunity. Poptávku po vakcíně totiž determinuje ochota obyvatelstva nechat se oočkovat.


Důvěra ve vakcínu a ochota obyvatel podstoupit očkování

Figure 5 – Trust in vaccines and willingness for Covid-19 vaccination
* Gallup Wellcome Global Monitor 2018, Question 25
** recent polls (Ipsos, Kantar, Gallup, Pew Research and other national sources) and Lazarus, J.V., Ratzan, S.C., Palayew, A. et al. A global survey of potential acceptance of a COVID-19 vaccine. Nat Med (2020)
Zdroj: WHO, Euler Hermes, Allianz Research, průzkum veřejného mínění

Očekává se, že v polovině roku 2021 bude vakcinace zranitelného segmentu populace (20 – 40 % z celkového počtu obyvatel) v rozvinutých zemích (i na velkých rozvojových trzích) kompletní. Výrazně se tak uleví přetíženým zdravotním systémům a dojde ke značnému rozvolňování restrikcí spojených s onemocněním covid-19. Druhá polovina letošního roku se tedy ponese v duchu výrazného růstu, nicméně od druhého čtvrtletí se začne projevovat tzv. efekt nízké základny (značný pokles HDP z roku 2020). Ekonomie vakcíny je synonymem důvěry v restart ekonomiky služeb, kompenzaci (návratu na předkrizovou úroveň již dosáhl obchod se zbožím, služby a turismus by měly následovat v roce 2022), útratu preventivních a okolnostmi vynucených úspor a znovuobnovení korporátních investic.

Protipandemická opatření pod drobnohledem

Správný odhad, kdy šlápnout na brzdu a kdy rozvolňovat, bude v následujícím období zcela zásadní. Očekává se, že autoři protiepidemických opatření budou významně podporovat vítr v plachtách ekonomického růstu. Z hlediska fiskální politiky v Evropě je pravděpodobné, že systém podpůrných vládních opatření bude pokračovat i po roce 2021, i když mnohem cílenějším a úspornějším způsobem (krátkodobá pracovní schémata, státem garantované půjčky a podpora jednotlivých odvětví). Vedle toho budou centrální banky nadále vystupovat jako nákupčí poslední instance (buyers-of-last-resort) pro soukromý i veřejný sektor, aby zajistily příznivé refinanční sazby, přičemž Federální rezervní systém a Evropská centrální banka budou udržovat rekordně nízké úrokové sazby, odůvodněné relativně stábilní inflací, až do druhé poloviny roku 2023.