Upozornění: Používáte zastaralý prohlížeč. Prosím změňte Váš prohlížeč za novější, jako je Chrome, Firefox nebo Microsoft Edge.

Eurozone corporates' pricing power

Schopností zvyšovat spotřební ceny disponuje většina sektorů v eurozóně

20. května 2021 

V Evropě se očekává postpandemické vyrovnávání poptávky zboží. Rostoucí komoditní a vstupní ceny tak prověří schopnost firem účtovat vyšší částky za své produkty nebo služby, aniž by ztratily zákazníky. Tato schopnost je klíčová pro reflaci ekonomiky, ale i pro samotné firmy a kompenzaci jejich ztrát z roku 2020. Podle analytiků Euler Hermes v dlouhodobém výhledu disponuje minimální schopností regulovat cenotvorbu většina sektorů eurozóny.

Na tuto schopnost má však vliv řada faktorů – rozdílná struktura jednotlivých trhů, úroveň konkurence či chování spotřebitelů, a ne všechna odvětví se proto dokážou z hlediska fixování cen udržet v rovnováze. Analýza Euler Hermes porovnávala vývoj maloobchodních cen se změnami v cenách výrobců v eurozóně[1]. Ukázalo se, že pokud maloobchodní ceny rostou rychleji než ceny výrobců, daný sektor dokáže ovlivňovat cenotvorbu. Tabulka na konci textu znázorňuje, že firmy ze segmentů textilu, domácích spotřebičů, čistících prostředků, telefonních služeb a pohostinství nedokázaly svými maloobchodními cenami předstihnout ceny vstupů (ceny výrobců). Z toho plyne, že pouze tato pětice odvětví neměla sílu maloobchodní ceny zvyšovat.

Podle Ivy Paluskové, Country manažerky pro Euler Hermes ČR, se však právě tyto sektory ocitly ve složité výchozí pozici. „Jde o odvětví, která se musela vypořádat s tvrdou konkurencí, ať už na úrovni domácí (služby telefonních operátorů, restaurace) nebo globální (textil, spotřebiče, některé z produktů chemického průmyslu). Mimo to např. restaurace bojují s vysokými fixními náklady, jako je nájemné nebo mzdy. Dále nesmíme zapomínat, že právě v těchto segmentech se změny cen vstupů oproti spotřebitelským cenám projevují až s dvouměsíčním zpožděním.“

Neschopnost firem z některých odvětví krátkodobě zvyšovat ceny však nebude mít výrazný vliv na riziko inflace v eurozóně. Analýza kauzality Euler Hermes ukázala, že pouze maloobchodní odvětví, která tvoří třetinu Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC), dokáží maloobchodní ceny zvyšovat. „Vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst vstupních cen s maximem v období léta, je možné počítat s přechodným vrcholem celkové inflace ke konci letního období. Nicméně trvalé zvýšení (jádrové) inflace se neočekává,“ dodala Iva Palusková.

Stanovením rizikového skóre založeného na 6 faktorech analytici dále zjistili, že vůči zvyšujícím se cenám vstupů budou imunní pouze tři sektory, a to farmacie, spotřební elektronika a výroba počítačů. Určujícími činiteli rizikového skóre byly krátkodobá schopnost fixovat výši cen, pružnost poptávky, trendy v ziskovosti, změny výše cen vstupů či schopnost vzrůstající cenu vstupů kompenzovat skrze export. Vzhledem k tomu, že se však ve třetím čtvrtletí očekává pozvolný pokles vstupních cen, mohou se některé segmenty v následujících měsících ocitnout pod tlakem kvůli ziskovým maržím.

Tabulka 1 – Dlouhodobý vývoj spotřebitelských cen oproti cenám vstupů pro vybrané sektory eurozóny

Figure 1 – Long-term evolution of HICP vs PPI for selected sectors in the Eurozone
Zdroje: Eurostat, Euler Hermes, Allianz Research
[1] Do eurozóny v této studii řadíme 19 zemí: Rakousko, Belgii, Kypr, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Řecko, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemí, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.